Kapitola 2.

Hrad v Dragoneyärd se pomalu probouzel. V horách se slunce ukáže jen na pár hodin a po zbytek dne je buď šero nebo úplná tma, takže se obyvatelé probouzejí mimořádně rychle, aby nezameškali ani o chvíli déle sluneční záře, než je nezbytně nutné. Blade už odvrátil pohled od měsíce, zklamaný, že se mu sebevražda tenhle měsíc zase nepovedla(přičemž pořád ještě odmítal vzít ohled na svou skutečnou nesmrtelnost) a Ewerds si zase lehnul na svou palandu těsně pod stropem a dělal mrtvého brouka. Přitom koutkem oka sledoval zbytek lidí-a tvorů-žijících v podkroví Slepé věže.

Waya se probrala jako první a zívla, přičemž odhalila dvojitou řádku svých zářivě bílých zoubků ostrých jako malé jehličky a svůdně se usmála na Bladea, který jen uhnul pohledem. Waya představovala snad jedinou U'mu na hradě. Měla krátké,na ježka ostříhané vlasy,z nichž trčely dva dlouhé copům podobné laločky světle fialové barvy,a pokožku pokrytou temně rudými šupinami, které se ztrácely pouze u krku a v obličeji. Krom toho měla tahle U'mu jedno oko jantarové barvy, to druhé schovávala zubatá ofina. Waya přivřela zklamaně oko a zavrtěla se. Přitom švihla svým kočičím ocasem ze strany na stranu a přejela s ním Bladeovi po nohavici. Vlkodlak sebou polekaně trhnul. Mlčky přešel k oknu, sebral ze země dlouhou dýku a zasunul si ji do pouzdra u boku. "Ewerdsi, přestaň už konečně dělat, že spíš a nešpízuj ostatní. Promiň brácho,že ti kazím radost,ale tváříš se u toho stejně nenápadně jako Jillard na pohřbu svý tchýně."

Ewerds mu věnoval zlý úšklebek. Na pohřbu paní Flanhausové byli všichni a Jillardovo hlasité hihňání by přehlušil leda motor vysokorychlostního vlaku. Na závěr pohřbu se Jillardova nyní už bývalá žena rozbrečela, protože se Jillard neudržel a v křečovitém záchvatu smíchu spadl do jámy, kde ležela rakev. Ewerds proklel celý pohřeb jednou dost výstižnou nadávkou a honem začal myslet na veselejší věci, konkrétně na svůj vlastní pohřeb...

"Hej, Ewerdsi, seš hluchej Stopaři?" Mrzutej hlas Jillarda se nesl místností s ohromující akustikou. Jillard si zahanbeně odkašlal."Tak sorry."

"Hmm,"zahučel Ewerds a zaměřil svou pozornost na Jillarda."Koukám, že ses už probral co? Jaký bylo spaní?"

"Bylo by mnohem lepší, kdyby tady Waya tolik nechrápala."Jillard se na ni zašklebil.

"Cože?"Vyjela U'ma dotčeně a přiblížila se nebezpečně blízko k Jillardovi."JÁ NE-CHRÁ-PU!"Vyhláskovala mu do obličeje a cvakla mu čelistma před obličejem. Jillard zblednul a ucouvnul."No tak, hodná kočička...."blekotal a sahal po dýce, ale Blade ho zarazil."Jillarde, zklidni a ty, Wayo, přestaň tu předvádět svůj krásnej úsměv, my to nedoceníme."Waya jen mrzutě zavrčela, což znělo trochu jako mňouknutí smíšené s lidským hlasem.

Jillard se po krátké pauze porozhlédl po místnosti a uchechtl se."Náš poslední spáč ještě nevstal.Asi bychom ho měli probudit."

"Hm to nevím,"pronesl Ewerds zamyšleně."Van Helsing si potrpí na správnej spánkovej deficit."